Zamyšlení nad životem a smrtí ženy v postapokalyptickém světě s Rayou Čampulkovou
Při mých pravidelných procházkách do světa budoucího jsem narazil na jednu opuštěnou budovu v průmyslovém komplexu, kde zrovna přebývala jedna zubožená duše. Roky trpěla v zajetí nějakého spolku složeného ze samých chlapů, kde byla jediná matrace pro nespočet prasat…
Možná z touhy poznat ještě nějakou normální chvilku ve svém životě, mě na chvíli přijala do svého světa a nechala nakouknout do bolestí, které již nejdou vyléčit. Do světa bez kalhotek a bez naděje, do světa mnoha žen schovaných pod hábity ze vznešených slov…
Únik
(null)
Tento web používá k poskytování služeb a analýze návštěvnosti soubory cookies a službu Google Analytics. Používáním tohoto webu s tím souhlasíte. Více info se dozvíte v našich Zásadách ochrany soukromí